Historické snímky
Pohlednice obce
Mezi historické snímky naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie / Historické pohlednice přibyly další dvě historické pohlednice, které nám nedávno byly doručeny tak, jak byly určeny, tzn. poštou. Takřka po sedmdesáti letech však již elektronickou poštou, na e-mailovou adresu ZatcanyNET@seznam.cz.
Pravděpodobně obě pohlednice vyfotil před rokem 1942 fotograf A. Wirt z Újezdu u Brna. Pohlednice byly vydány společně pro historické obce Zatčany a Třebomyslice, z kterých později vznikly Žatčany a názvy obou obcí jsou na pohlednicích také uvedeny.
První pohlednice je rozdělena na čtyři části. V levé horní části je vyfocena náves s pomníkem Nejsvětější Trojice, v pozadí s kostelem, hostincem a školou, nahoře v pravo je zachycen obchod I. Jouzy, dole vlevo orlovna a vedle ní dole vpravo sokolovna.
Na druhé pohlednici je samostatně zachycena orlovna s původním velkým nápisem OREL a sochou orla.
Žatčany a Třebomyslice
Na naše obecní stránky bylo vloženo 13 následujících historických fotografií převážně z počátku minulého století:
1.) společná pohlednice samostatných obcí Třebomyslice - Začany
2.) další společná pohlednice obcí Třebomyslice a Žatčany (asi z roku 1937: zachycuje obecnou školu, kostel a náves v Žatčanech a Halmův hostinec v Třebomyslicích)
3.) slavnostní průvod na návsi kolem roku 1900 (snad dožínky)
4.) snímek z Třebomyslic kolem roku 1900 (část Třebomyslic, v pozadí patrně Dvůr)
5.) obecná škola kolem roku 1900 (nad vchodem školy, která byla postavená v roce 1893, je ještě ozdobné zdivo odstraněné v roce 1919)
6.) kostel kolem roku 1900 (na kostelní věži chybí hodiny, které byly pořízeny až v roce 1908)
7.) kostel kolem roku 1912 (na kostele jsou již hodiny z roku 1908, vlevo od hřbitovní zdi starý obecní špitál (pastouška) zbouraný v roce 1913)
8.) Čumpův dům č.p. 15 kolem roku 1912
9.) Sekaninův dům a obecná škola kolem roku 1912
10.) Náves kolem roku 1920 (nad vchodem školy již chybí ozdobné zdivo odstraněné v roce 1919).
11.) sokolovna kolem roku 1940
12.) Lejskův dům č.p. 144 (dnes Lauterbachův vedle orlovny)
13.) rumpál na Haltýři - (za samoobsluhou - ponechán do roku 1949)
V lednu 2011 zapsal Radek Hemala
Odvedenci
Mezi historické snímky naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie přibyly další zajímavé historické fotografie zobrazující žatčanské a třebomyslické odvedence na počátku minulého století. V uvedené době nechodili chlapci k odvodu pouze z jednoho ročníku, ale vlivem odkladů, nemocí a zejména vlivem obou světových válek docházelo často ke společnému odvodu odvedenců z různých ročníků.
Snímky si pozorně prohlédněte, jistě na nich někteří z vás poznají známé tváře svých předků …
1. fotografie: Odvedenci – pravděpodobně v roce 1923 (ročník 1903, 1906, 1907)
Horní řada zleva: Zachrdla Josef (*1903), Vágner O., Sedláček A. (*1907), Suchomel O., Podloucký A. (*1907), Kalvoda Boh. (*1907), Mašija Jos. (*1906)
Dolní řada zleva: Krejčí M. (*1906), Urbánek H., uprostřed starosta Žatčan Josef Sedláček, čtvrtláník z č.p. 81 (vedl obec v letech 1913-1923), dole vpravo Dohnálek Jan.
2. fotografie: Odvedenci – pravděpodobně v roce 1933 (ročník 1913, 1914)
V prostřední řadě uprostřed je starosta Žatčan Otakar Krupica, rolník z č.p.12, který vedl obec v letech 1933-1945. Mezi odvedenci jsou např. Rajmund Sedláček (*1913) a F. Buchta (*1914).
3. fotografie: Odvedenci - ročník 1913, 1914
Zleva: Antonín Jambor, Josef Šponer (*1913), Josef Rujbr, Antonín Sitař (*1914), Vlado, Jan Chmelík (*1914), s harmonikou dole František Binek (fotografii poskytla Božena Trdá z č. 200).
4. fotografie: Odvedenci v roce 1948 (ročník 1926, 1927)
Sedící zleva: Vladimír Blažek, Antonín Lorenc, harmonikář Jaroslav Poláček (řezník), Miroslav Kalvoda, Jan Zezula.
Stojící zleva: Emanuel Fiala, Josef Lengál, František Ohniště, Hubert Urbánek, Jindřich Krejčí, Jaroslav Hnilica, Josef Binek, Miroslav Zezula, Klement Sýkora.
5. fotografie: Odvedenci v roce 1952 (ročník 1931, 1932)
Sedící zleva: Josef Sedláček (já), Jaroslav Zvolský, Josef Křivka, předseda MNV Ferdinad Mertens, Cyril Zedníček, harmonikář Jaroslav Poláček
Stojící zleva: Miroslav Ondrůj, Klement Dohnálek, Václav Zušťák, Svatoslav Lauterbach, Jaroslav Bínek, Miroslav Hlaváč
Nahoře: Konstantin Fiala a Miroslav Borek.
Historické snímky ze Žatčan a Třebomyslic 1
Mezi historické snímky naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie přibyly další zajímavé historické fotografie. Na první založené fotografii je zachyceno Poláčkovo řeznictví, na dalším místní hudební skupina v roce 1944, dva snímky zachycují skupinové fotografie stárků z roku 1939 a 1945 a nakonec si můžeme prohlédnout pohlednici obce pořízenou někdy kolem roku 1947.
Poláčkovo řeznictví
Na snímku je zachycen dům za samoobsluhou č. 130 v 1. polovině 20. století (nyní zde bydlí Valburka Poláčková)
Hody 1939
Podle několika uvedených jmen na druhé straně fotografie můžete na snímku rozpoznat mimo jiné následující stárky:
- vlevo nahoře: Lengálová Jarka a Rujbrová M.
- vlevo dole: Kubátová (Čumpová), Tůmová, Draha Pehorová, Věra Severová, Konečná (Dvořáková)
Místní hudební skupina v roce 1944
Fotografie zachycuje místní muzikanty při prvním vystoupení na kabaretu v Žatčanech v říjnu 1944
Na snímku jsou zachyceni zleva František Bínek, Oldřich Hlaváč, Václav Hladký, Cyril Sedláček, Jaroslav Hnilica a František Simandl
Hody 1945-1946
Krojovaní před zahájením hodového průvodu stárků u Rychlíkova mlýnu někdy kolem roku 1945 -1946 (fotografie od Boženy Trdé z č. 200)
Pohlednice po roce 1947
Pohlednice je rozdělena na čtvrtiny, vlevo nahoře je zachycen žatčanský kostel (na snímku je již patrný reproduktor místního rozhlasu, který byl zaveden v roce 1947), vpravo nahoře část ulice s orlovnou, vlevo dole náves a vpravo dole je zachycen upravený panský dvůr na konci Žatčan č.p. 28
Nejstarší pohlednice naší obce
Na začátku dubna 2011 nám zaslal elektronickou poštou z Pozořic sběratel pohlednic S.K. naskenovaný POZDRAV Z TŘEBOMYSLIC A ZAČAN, který získal do své sbírky.
Je to doposud nejstarší pohlednice našich obou původních obcí – Třebomyslic a Začan. Podle informace sběratele je pohlednice prošlá poštou v roce 1916, ale vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. dlouhou adresu, byla vydána určitě před rokem 1905.
Na pohlednici jsou mezi rozkvetlou větvičkou zobrazeny 3 snímky:
- První snímek zachycuje kostel s věží, ale ještě bez hodin (věžní hodiny s třemi ciferníky byly zakoupeny v roce 1908, a když byla věž kostela v roce 1931 o 85 cm zvýšena, byl na východní stranu pořízen ciferník čtvrtý). Střecha kostela i kapličky je na snímku ještě pokrytá břidlicí, která v roce 1853 nahradila původní šindelovou krytinu (v letech 1983 a 1989 byla pak střecha pokryta měděným plechem). Před částečně omítnutou hřbitovní zdí stojí děti v dobovém oblečení.
- Na druhém snímku je místní škola i s ozdobným zdivem nad oběma vchody a s nápisem škola nad hlavním vchodem (ozdobné zdivo nad vchody bylo odstraněno v roce 1919). Před školou je vyfotografováno velké množství školních dětí včetně vyučujících učitelů – ze školní kroniky víme, že například ve školním roce 1908-1909 chodilo do 1. třídy 75 dětí a do 2. třídy 95 dětí, celkem tedy 170 dětí. Z důvodu tak velkého počtu školáků muselo probíhat vyučování „na směny“, tzn. dopoledne i odpoledne. Stávající škola byla dostavěná v roce 1893, měla dvě třídy, kabinet a světnici pro podučitele, byt pro správce školy měl dva pokoje a kuchyň s příslušenstvím.
- Třetí snímek zachycuje rušnou třebomyslickou ulici, v popředí je větší množství obyvatel včetně dětí i povozu se zapřaženým koněm a v pozadí je pravděpodobně vidět panský dvůr. Kolem zpevněné cesty vede struha, po levé straně je několik vzrostlých stromů.
Přestože kostel i škola patřily v době vydání pohlednice do Žatčan, je na čelní straně předtištěn nápis „Pozdrav z Třebomyslic“ a k němu je ručně dopsáno „a Začan“.
Další historické pohlednice si můžete prohlédnout pod záložkou Fotogalerie 
Historie Historické pohlednice
Historické snímky ze Žatčan a Třebomyslic 2
Mezi historické snímky naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou „Fotogalerie“ / „Historie“ přibyly další tři zajímavé historické fotografie.
Na prvním snímku jsou žatčanští atleti z roku 1939, zleva jmenovitě Bohuslav Sýkora, František Krejčiřík, Jan Blažek, Gabriel Lauterbach, Emil Sehnal, Vladimír Sitař a Jan Klanica:
Druhý snímek byl pořízen v roce 1924 a zachycuje skupinový snímek svatebčanů na svatbě Klimenta Sýkory z Třebomyslic a slečny Ludmily Oujezdské z Měnína.
Následující snímek je zlatá svatba Františka a Anežky Sýkorových v roce 1939, kteří jsou vyfotografováni se svými pěti syny, jejich manželkami a s vnoučaty (vpravo dole – dva hoši v oblecích – jsou bratři Zdeněk a Kliment Sýkorovi). Fotografie byla pořízena v Žatčanech na dvoře domu č.p. 167 (dříve Třebomyslice č.p. 67), vpravo nahoře je vidět Rychlíkův mlýn.
Ze svého rodinného alba nám snímky ke zveřejnění na internetových stránkách obce poskytl a elektronickou poštou zaslal pan Zdeněk Sýkora, kterému tímto velmi děkujeme za zaslání zajímavých historických fotografií .
Máte-li kdokoliv další podobné zajímavé snímky, pohlednice či dokumenty, neváhejte je rovněž zaslat na emailovou adresu ZatcanyNET@seznam.cz pro zveřejnění na stránkách naší obce.
Historické snímky ze Žatčan a Třebomyslic 3
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie, byly založeny další zajímavé historické fotografie. Pod jednotlivými snímky je uveden i jejich stručný popis, který ochotně doplnil žatčanský pamětník a bývalý obecní kronikář pan Josef Sedláček:
Manželé Sýkorovi s dětmi. První snímek pochází z rodinného alba Klimenta Sýkory ml. a zachycuje jeho rodiče Klimenta a Ludmilu Sýkorovy s dcerou Ludmilou a synem Klimentem u mlýna Antonína Rychlíka. Sýkorovi se z chudých poměrů vypracovali mezi přední zemědělce v obci. U pana Sýkory byla příznačná neobyčejná pracovitost. Při dobrém hospodaření a z výnosů pískovny v Měníně získal skupováním polí 12 ha pozemků. Manželé Sýkorovi měli 5 dětí, jedno novorozené děvčátko zemřelo. V obci žila nejstarší dcera Ludmila, provdaná Vágnerová, syn Kliment dosud žije v ulici Nesvačilské a syn Zdeněk na rodinném domku u mlýna. Nejmladší dcera Božena, provdaná Novotná, žije v Měníně. Kliment Sýkora jako jeden z mála odolal komunistickému nátlaku a přes všechny překážky, zastrašování a pokuty nevstoupil do JZD.
Řihánkův dům. Před domem č. 170 (nyní zde žije Zdeněk Hemala s rodinou) stojí pan Řihánek, manželka Ludmila drží v náručí dceru Anežku, dole v autíčku je syn Tomáš. Řihánkovi měli ještě syna Jana a dceru Ludmilu, provdanou Buchtovou - ta dosud žije v Koutě. Pan Řihánek byl mlynářem, působil také v Rychlíkově mlýně. Syn Tomáš byl výborným atletem a fotbalistou, dcera Ludmila pracovala přes 25 let na místním MNV. Fotografii poskytla paní Ludmila Buchtová.
Sýkorova trafika. Na sousedním čísle 149 (nyní zde žijí Richterovi) bydleli manželé Emanuel a Leopoldina Sýkorovi. Pan Sýkora, jako válečný invalida z 1. světové války (byl postižen na prstech levé ruky) provozoval v Třebomyslicích ve svém domě trafiku. Podobně dostal trafiku v Žatčanech pan Fiala Emil. Sýkorovi měli ve vratech udělané malé celodřevěné okénko a když zákazník zazvonil, pan Sýkora okénko otevřel a cigarety nebo tabák přes okénko prodával. Tehdy se obyčejné Zorky neprodávaly v krabičkách, trafikant požadové množství úhledně zabalil do novinového papíru. Kupovalo se třeba jen po 5 kusech. Na fotografii je pan trafikant Sýkora s manželkou, ten menší chlapec pod oknem je jejich jediný syn Bohuslav, který se po studiích natrvalo odstěhoval do Prahy. Na snímku je k povšimnutí nápis ,,Prodej tabáku“ připevněný na lípě dosud tam stojící. Fotografie je pořízená okolo roku 1935 a poskytla ji paní Ludmila Buchtová.
Binkova rodinná fotografie. Velké rodiny Jana a Marie Binkových bydlela na čísle 5 (nyní zde žije jejich pravnuk Ing. Jan Binek Ph.D.). Binkovi měli 10 dětí: Josef, Celestina, Františka, Marie, Tomáš, Jan, Alois, Stanislav, Růžena a Karel. Na fotografii, pořízené pravděpodobně při oslavě 60. narozenin otce Jana (*1868) stojí zleva pět z nich: Karel, Růžena, Marie, Františka a Stanislav. Fotografie vznikla v roce 1928. Poskytl ji Josef Sedláček, zeť Marie, jedné z dcer Binkových.
Manželé Sedláčkovi. Fotografie manželů Tomáše Sedláčka a Terezie, rozené Grolichové z čísla 135 (nyní zde žije Radomír Lejska s rodinou) ukazuje, jak se na přelomu 19. a 20. století naši předkové svátečně odívali. Je zajímavé, že se naše babičky ještě po 2. světové válce strojili stejně jako zde Terezie Sedláčková. Barva zástěry se měnila podle období církevního roku. Z bratrů Tomáše Sedláčka bydlel v obci ještě kolář Josef Sedláček a sedlář František Sedláček.
Svatební fotografie ze Žatčan a Třebomyslic
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie / Svatby, přibyly další zajímavé historické fotografie místních svatebčanů z 1. poloviny 20. století. Doplňující text k jednotlivým snímkům napsal velký žatčanský pamětník a bývalý obecní kronikář pan Josef Sedláček.
První snímek zachycuje svatbu Josefa Rorečka a jeho manželky. Nevěsta pocházela z rodiny Blažkových, ženich nebyl zdejší. Po svatbě bydleli na nyní již neobydleném čísle 32 po Heleně Lauterbachové, někdy po roce 1954 se odstěhovali, měli syna a dceru. Přestože byl Josef Roreček obyčejný železniční dělník, zajímal se o kulturu, byl výborným zpěvákem - tenoristou, měl absolutní hudební sluch, byl zaníceným divadelním amatérem, hrával v dechové hudbě na lesní roh. Pamětníci mohou na snímku poznat členy Blažkovy rodiny. První dole vlevo je Otakar Krupica, starosta Žatčan v letech 1933 - 1945, na konci této řady je jeho manželka Marie, rozená Blažková. Ve vrchní řadě stojí jejich dcera Miluška, provdaná Dostálová, dodnes žijící na Zahradech atd. Fotografii poskytla Ing. Marie Jurečková Ph.D.
Následující svatební fotografie Ignáce Sedláčka s manželkou Emilií byla pořízená pravděpodobně v 1931, tedy před rokem 1932, kdy se jim narodila první dcera Marie. Sedláčkovi měli ještě dceru Emilii, obě žijí v Brně. Na levé straně stojí příbuzný nevěsty Mikuláš Krejčí (starší družba), kterého si mnozí pamatují jako údržbáře v zemědělském družstvě. Vedle něho je sestra ženicha Anežka (starší družička), později provdaná za Mikuláše Sedláčka na Zahradech.
Třetí snímek z roku 1935 zobrazuje svatbu Františka Zezuly a Štěpánky Čumpové. Skupinová fotografie všech svatebních hostů ukazuje, že to byla svatba veliká. Proč také ne. Nevěsta Štěpánka byla dcerou zámožných zemědělců Františka a Františky Čumpových z čísla 15, ženich byl všeobecně vážený učitel František Zezula z č. 176. Obě rodiny měli široké příbuzenstvo a také mnoho přátel. Pamětníci mohou mezi svatebčany najít mnoho známých tváří. Josef Sedláček (vlastník fotografie) jen skromně upozorňuje, že na okraji vlevo dole stojí 2 malí stejně oblečení bratři, Cyril a Pepík, za nimi sedí jejich maminka. Novomanželům Zezulovým se v roce 1936 narodila jediná dcera Štěpánka.
Čtvrtá fotografie byla pořízená před vjezdem do panského dvora v Žatčanech č.p. 28 a zachycuje společný snímek svatebčanů na svatbě Jana Rozprýma (*1903).
Na pátém snímku jsou vyfotografováni svatebčané na svatbě Stanislava Binka ze Žatčan z č.p. 5 a Filomeny Lízalové z Třebomyslic č.p. 4.
Šestý snímek byl pořízen v roce 1924 a zachycuje skupinový snímek svatebčanů na svatbě Klimenta Sýkory z Třebomyslic a slečny Ludmily Oujezdské z Měnína.
Uvedené fotografie si pozorně prohlédněte, možná na nich naleznete známé tváře svých předků …
Historie spolkové činnosti
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie / Spolková činnost, byly založeny další zajímavé historické fotografie - tentokráte ze spolkové činnosti v našich dvou původních obcích - Žatčanech a Třebomyslicích:
Ochotnické divadlo Sokola Žatčany založilo už v začátcích činnosti bohatou tradici. Až do postavení sokolovny se hrávalo v hostinci, v přírodě a dokonce i na dvorech zemědělských staveních. Výtěžek ze vstupného byl hlavním zdrojem pro financování činnosti a zejména k uvažovanému postavení sokolovny. Každý rok bylo sehráno několik her, dokonce v roce 1920 neuvěřitelných 12 představení. Aktéry pohádky Sněhurka z roku 1919 už nerozpoznáváme, možná jen někoho z malých trpaslíků.
Členové Orla slavnostně vítají 10. června 1924 nového duchovního správce farnosti kaplana P.Aloise Sváru – na fotografii uprostřed mezi katechetou P. Karlem Gambou a děkanem P. Františkem Bébarem. P. Svára byl sportovně a společensky založený kněz, v roce 1931 byl jmenován prvním farářem obnovené žatčanské farnosti. Na fotografii vidíme 78 účastníků, vesměs v orelských krojích. Je pozoruhodné, s jakým nadšením se jednota Orla, teprve třetím rokem po založení, rozvíjela.
Cvičenky Sokola Žatčany v roce 1926 v cvičebních úborech, jak bývalo v těch letech pravidlem. Nejstarší občané mohou na fotografii poznat své maminky nebo babičky. Snímek poslala Ing. Ivana Berkovcová (Novosadová) ze Střelic.
Členové Spolku pro postavení a udržování Spolkového domu v Žatčanech – Třebomyslicích při jedné jejich události v roce 1932. Spolek pro postavení a udržování Spolkového domu v Žatčanech – Třebomyslicích byl založen v roce 1925. Jeho účelem bylo „vystavěti a udržovati Spolkový dům Žatčany - Třebomyslice, v němž by katolické spolky mohly pěstovati všestrannou činnost spolkovou“, jak bylo ve stanovách doslovně uvedeno. Od roku 1925 existovaly vedle sebe Spolkový dům a Orel, členové obou spolků byli většinou titíž občané, jiné katolické spolky v obci nevznikly.
Na snímku zleva: dole sedící chlapci: Jan Dohnálek, ?, Vladimír Blažek, Jan Zezula, František Lauterbach.
Nad nimi děvčata: ?, ?, Marie Zezulová.
Sedící ženy: ?, porodní bába Brabencová, babička Dohnálková, ?, babička Zezulová, Anastazie Peková.
Nad nimi: Jan Zezula st., Jan Klanica, František Sehnal, ?, ?, Alžběta Zezulová, ?, Ludmila Řihánková s dcerou Anežkou, Marie Blažková.
Nad nimi: učitel František Zezula, Petr Blažek, ?, ?, Alois Sedláček, Jan Lízal, Albert Kalvoda, manželé Pavla a Jan Zezulovi.
Děvčata nad nimi: Marie Čumpová, ?, ?, Marie Lízalová.
Nad nimi Jan Řihánek.
Účastnice kurzu pečení a zavařování členek Sokola v roce 1935. Snímek připomíná, že se v Sokole, kromě tělocvičné a kulturní činnosti, pěstovaly také společenské akce. Kurzu se zúčastnily většinou ženy středního věku, starší občané mnohé z nich poznají. Fotografii zaslala Ivana Berkovcová, dcera Věry Novosadové – Otřísalové, obě žijí ve Střelicích. Dole sedící první zleva je právě desetiletá Věra Otřísalová.
Žačky jednoty Orla s cvičitelkou Emilií Vymazalovou v roce 1938.
Dole klečící: (dívčí jména): Františka Chmelíková, Bedřiška Krejčíříková, Ludmila Kalvodová, ?, Anna Michlová.
1. řada nad nimi: Marie Kalvodová (Vajčařova), Adéla Lejsková, Marie Dohnálková, Marie Zezulová, Olga Krejčíříková, náčelnice a cvičitelka Emilie Vymazalová, Božena Hanušová, Marta Krausová, Stanislava Klanicová, Marie Kalvodová (ševcova).
Nad nimi: Ludmila Sýkorová, Františka Habigerová, Vlasta Ohnišťová, Františka Lauterbachová, ?, Anežka Lorencová.
Horní řada: Alžběta Kalvodová, Marie Chmelíková, Marie Hanušová, Anna Fialová, Františka Krejčíříková.
Fotografii poskytl Klement Sýkora.
Žáci Sboru dobrovolných hasičů v Žatčanech v roce 1963 se svým vedoucím Janem Fialou.
Klečící zleva: František Lozart, Milan Michl, Bořivoj Opluštil, Zdeněk Kalvoda, Miloš Lozart.
Stojící: Miroslav Lejska, Jakub Nádeníček, Petr Trdý, Vítězslav Charvát, Vladimír Severa, Gabriel Lauterbach.
I. mužstvo fotbalistů v roce 1955, účastník III. třídy bývalého okresu Slavkov u Brna.
Kádr mužstva, které v roce 1958 vyhrálo okresní přebor Slavkovska a postoupilo do meziokresní II. třídy (bývalá I. B třída), tvořili:
dole: Miroslav Kalvoda, Jiří Vágner, František Esender,
nad nimi: Bořivoj Buchta, Josef Ohniště, Josef Esender,
třetí řada: Josef Lorenc, Josef Chmelík, Bohumír Langer, Jan Židela.
I. mužstvo fotbalistů kolem roku 1978.
Dole: brankář František Hrdlička z Nesvačilky, Jiří Dudák, Bořivoj Opluštil, Pavel Krejčí, Jan Vymazal.
Stojící: František Vymazal, Metoděj Dudák, Antonín Sedláček, Miroslav Lejska, Zdeněk Simandl, Jiří Kalvoda.
I. mužstvo fotbalistů při oslavách 80 let kopané v Žatčanech v roce 1981. Jako účastník III. třídy okresního přeboru se v ročníku 1981/1982 umístilo na pěkném 3. místě.
Dole: Josef Hájek, Richard Sedláček, Milan Michl, Stanislav Partyka, Jiří Tichý, Jan Vymazal, Bořivoj Opluštil.
Stojící: Miroslav Tichý, Vladislav Veselý, Zdeněk Simandl, Metoděj Dudák, Stanislav Ondrůj, Miroslav Lejska, Jiří Kalvoda, Antonín Sedláček, Vladimír Lauterbach a Jan Sigmund.
V uvedeném roce byl předsedou oddílu Jan Vymazal, trenérem Vladimír Lauterbach, pokladníkem Vladislav Veselý. Metoděj Dudák (ten s knírkem) byl dlouhá léta nejlepším střelcem mužstva, v roce 1981 nastřílel rekordních 20 branek a vstoupil tak s celkovým počtem 100 nastřílených branek do fiktivního klubu kanonýrů.
"Staří páni“ při oslavě 60 let kopané v roce 1981, zhruba 20 let po ukončení aktivní činnosti.
Dole: Vladislav Veselý, rozhodčí Bohuslav Handl z Moutnic, Václav Kalvoda, Bohumír Langer, Jan Hrouzek, Miroslav Kalvoda, Josef Chmelík, František Esender, Josef Zachrdla, Bořivoj Buchta
Stojící: Klement Dohnálek, Jan Sigmund, Alois Fiala, Vladimír Lauterbach, Josef Lorenc, Josef Sedláček, Antonín Sedláček, Miroslav Husák z Nesvačilky, rozhodčí Karel Šlesinger z Bošovic, Josef Ohniště, Jan Vymazal.
Text k uvedeným fotografiím poskytl dlouholetý kronikář Žatčan pan Josef Sedláček.
Uvedené fotografie si pozorně prohlédněte, možná na nich naleznete známé tváře svých předků …
Sbor pro občanské záležitosti
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie / Sbor pro občanské záležitosti, byly založeny další zajímavé historické fotografie - tentokráte z akcí pořádaných Sborem pro občanské záležitosti (SPOZ) v Žatčanech.
SPOZ vznikl v roce 1972, stal se jednou z mála aktivních složek MNV a pracoval až do konce roku 1990. Organizoval vítání občánků, předávání občanských průkazů, braneckých průkazů, posílal blahopřání k narozeninám, svatbám a kondolence k úmrtí. Členky navštěvovaly starší občany ke kulatým narozeninám a k MDŽ, navštěvovaly naše občany v domovech důchodců aj. Akce se prováděly většinou v zasedací místnosti starého MNV, fotografoval převážně Jan Křivý.
SPOZ pracoval ve složení Drahomíra Řihánková, Ludmila Buchtová, Eliška Michlová, Anna Kalvodová a Eva Vymazalová. Patřil mezi nejaktivnější v okrese, v letech 1988 a 1989 se v kategorii do 1 tisíce obyvatel umístil na 1. místě.
Snímek z vítání občánků 5. 10. 1975.
Maminky s novorozenci – děti se narodily v červenci a v srpnu 1975: zleva Bronislava Lízalová s dcerou Monikou, Božena Kolářová s dcerou Janou, Milada Floriánová se synem Robertem, Marie Husáková s dcerou Marií, Jana Tůmová s dcerou Ivanou. Za nimi jejich manželé.
Snímek z vítání občánků 5. 10. 1975.
Maminky s novorozenci - podruhé jsou na fotografii zachyceny zleva Marie Husáková s dcerou Marií, Jana Tůmová a dcerou Ivanou a nově Eliška Michlová se synem Dušanem. Za nimi jejich manželé.
Snímek z vítání občánků 11. 1. 1976, narozených od září do prosince roku 1975.
Maminky s novorozenci: zleva Anna Kalvodová se synem Martinem, Jaroslava Simandlová s dcerou Martinou, Eva Vymazalová se synem Alešem, Dagmar Svobodová se synem Václavem. Za nimi jejich manželé, v zadu p. Mertensová, p. Rybová, p. Simandlová a p. Sýkorová.
Snímek z vítání občánků 3. 10. 1976.
Maminky s novorozenci: zleva Marta Moučková se synem Dušanem, Radka Burková s dcerou Renatou, Hana Lauterbachová se synem Davidem, Alena Mrkvicová se synem Antonínem. Za nimi jejich manželé a v zadu p. Kheilová a p. Simandlová.
Předávání občanských průkazů 28. 3. 1987 v zasedací místnosti bývalého MNV našim mladým občanům narozeným v roce 1972 .
Děvčata zleva (dívčí jména): Petra Husáková, Soňa Vymazalová, Jana Rychlíková, Jana Kroupová, Lenka Šafránková.
Chlapci zleva: Miroslav Dostál, Jaroslav Koutný, Radek Tichý, František Brabec, Jan Florián, Josef Rudolecký, Radek Lautrbach.
Text k uvedeným fotografiím doplnil dlouholetý kronikář Žatčan pan Josef Sedláček.
Historické snímky ze žatčanské farnosti
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou Fotogalerie / Historie / Farnost, byly založeny další zajímavé historické fotografie - tentokráte ze žatčanské farnosti:
Žatčanský kostel před rokem 1935
P. František Bébar byl od roku 1909 do roku 1946 újezdským farářem a děkanem. Po odchodu do důchodu přešel na vlastní žádost v roce 1946 do naší farnosti, byl jmenován třetím farářem žatčanským. Velice podporoval zřízení samostatné farní správy v Žatčanech. Na odpočinek odešel k 1. únoru 1956, potom vypomáhal v duchovní správě našemu novému knězi P. Františkovi Šrámkovi. Jako poslední z kněží bydlel stále až do smrti 15.2.1963 na naší faře. Pochován je v kněžském hrobě na místním hřbitově.
P. František Bébar 12.6.1913
Na snímku zleva P. František Bébar a P. Karel Gamba v době, kdy oba působili v Újezdě u Brna
P. Karel Gamba působil v Újezdě jako katecheta. Byl neohroženým vlasteneckým kazatelem, výborným hudebníkem a zpěvákem. Také pro svoje společenské postoje byl mezi farníky velice oblíben. Na průčelí újezdské fary mu vděční občané umístili pamětní desku. Na sklonku života pobýval v kněžském domově na Žernůvce, na tamním hřbitově je také pochován.
Jednou z nejstarších dochovaných fotografií je 1. svaté přijímání ročníku 1926 z roku 1935 s P. Aloisem Svárou
P. Alois Svára působil v obci v letech 1924 – 1931 jako přidělený kaplan z Újezda u Brna a v letech 1931 – 1938 jako první farář v obnovené žatčanské farnosti.
Děti u prvního svatého přijímání rozpoznala paní Kheilová:
děvčata zleva: Ludmila Fialová, Helena Lauterbachová, Ludmila Podloucká
nad nimi Vladimír Blažek, Emil Fiala, Miroslav Vodák, Jan Dohnálek, Miroslav Kalvoda
vrchni řada s P. Aloisem Svárou: František Poláček, Antonín Lorenc, Bohuslav Kalvoda.
První svaté přijímání s P. Aloisem Svárou 31. května 1936
Na fotografii jsou školáci ročníků 1926 a 1927:
spodní řada zleva: Oldřich Hlaváč, Josef Lengál, Miloš Zezula, František Šnorych, František Lauterbach, Josef Simandl, Oldřich Zvolský a Jindřich Krejčí
děvčata v druhé řadě: Zdena Kočková, Marie Kalvodová (holičova), Anna Michlová, Marie Krásová, Marie Kalvodová (vajčařova), Stanislava Klanicová, Marta Krausová, Anna Oharková a Jarmila Rujbrová
nahoře Jaroslav Hnilica, Ludvík Podloucký, Vítek Veselý, Zdeněk Chmelík, Josef Chmelík, Jan Zezula, Klement Sýkora, Miroslav Brabenec, Hubert Urbánek, Kazimíra Lauterbachová
Děti na snímku rozpoznala paní Kheilová.
První svaté přijímání s P. Josefem Soukopem v roce 1939
V roce 1939 krátce zastupoval nemocného P. Viléma Klimy mladý kaplan P. Josef Soukop, později brněnský dómský vikář. Jako velký náčelník vedl ministranty v diecézi. Za normalizace byl jako nepohodlný překládán do venkovských farností.
Na fotografii vidíme 22 chlapců a 17 děvčat ročníků 1930, 1931 a a také některé z ročníku 1932:
dole klečící: Jan Ondrůj, Jaroslav Zvolský, Josef Křivka, Zdeněk Urban, Ladislav Jílek, Jaroslav Lejska, Bohumír Langer, Stanislav Bínek, Miroslav Sedláček, Václav Zušťák a Cyril Sedláček
nad nimi děvčata (dívčí příjmení): Marie Sedláčková (Ignácova), Božena Hanušová, Marie Zezulová, Vlasta Rychlíková, Zdena Kleinová, Emilie Blažková, Bedřiška Krejčíříková, Ludmila Zušťáková, (P. Josef Soukop), Marie Sedláčková (Tomášova), Marie Vágnerová, Jiřina Podloucká, Božena Přerovská, Celestina Vágnerová, Valerie Heinrichová a Josefa Ohnišťová
vrchní řada: Anna Chmelíková, Bohumil Klanica, Miroslav Ondrůj, Josef Esender, Klement Dohnálek, Josef Ryšavý, Miroslav Kvapil, Miroslav Švehla, Květoslav Rychlík, Miroslav Borek, Konstantin Fiala, Jaroslav Bínek a Ludmila Prokopová.
Děti identifikovala paní Božena Richterová.
Ministranti s P. Břetislavem Lauterbachem v roce 1941
Na snímku zleva klečící:
Jaroslav Doležal, Bohumil Klanica, Václav Hladký, Klement Dohnálek
nad nimi: Václav Klanica, Václav Habiger, František Lauterbach, Jan Zezula, Josef Hladký a Cyril Sedláček
v pozadí: Antonín Hladký, bývalý kostelník Josef Sedláček, novokněz P. Břetislav Lauterbach, kostelník František Krejčiřík a Bohuslav Kalvoda
Za povšimnutí rovněž stojí pěkné obleky ministrantů a kostelníků.
První svaté přijímání s P. Václavem Kosinou v roce 1942
P. Václav Kosina přišel do Žatčan v roce 1941 a odešel v roce 1946 do farnosti Tvarožná. Odtud jej režim poslal do vězení.
Na snímku jsou školáci ročníku 1933:
děvčata: Františka Rujbrová, Marie Klímová, Ludmila Doležalová, (P. Kosina) ,Helena Sedláčková, Emilie Křivková, ?
nad nimi František Sýkora, Zdeněk Sýkora, Josef Hájek, Oldřich Vozdecký, ?
Děti na snímku rozpoznala paní Jitka Partyková.
První svaté přijímání s P. Václavem Kosinou v roce 1943
Na snímku jsou školáci ročníku 1936:
v popředí: Jarmila Ryšavá, Jitka Krahulová, Emilie Sedláčková, P. Václav Kosina, Libuše Krejčí, Anežka Urbanová, Drahomíra Švehlová
nahoře: Václav Bínek, Vladimír Hnilica, František Hedrich, Václav Podloucký, Jaromír Fiala, Stanislav Ondrůj.
Děti na snímku rozpoznala paní Jitka Partyková.
První svaté přijímání s P. Františkem Bébarem v roce 1950
Na snímku z roku 1950 jsou děti ročníku 1941 a 1942 při 1. sv. přijímání s P. Františkem Bébarem. Pan děkan Bébar byl žatčanským farářem v letech 1947 - 1956, později vypomáhal novému duchovnímu správci P. Františku Šrámkovi až do své smrti v roce 1963 (byl posledním duchovním, který bydlel na faře).
Dole klečící zleva: Anežka Mandelíková, Marie Zapomělová a Marta Vágnerová
nad nimi: Božena Veselá, Vlasta Podloucká, Helena Krásová, Jana Zezulová, Milada Fialová, Karla Vrzalová, Milada Kousalová a Božena Sýkorová
chlapci: Jan Vymazal, Miroslav Skřička, Josef Ondrůj, Václav Sýkora, Jan Lautrbach, Zbyněk Sedláček, František Sedláček, Jan Staněk a Ludvík Kalvoda.
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1960
Děkan P. František Šrámek působil v Žatčanech v letech 1956 – 1978, nejdéle v novodobé historii naší farnosti (přes 22 let). Uděloval svátosti celé jedné generaci, na poslední cestě doprovázel přes 200 občanů. Snímek je již z novější doby, můžeme na něm poznat většinu tehdejších dětí, nyní již rodičů a prarodičů.
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1964
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1965
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1966
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1968
Primice P. Antonína Hladkého 28. září 1969
Antonín Hladký(salesián) studoval za komunistického režimu tajně bohosloví. Po třech letech na vojně u PTP byl odsouzen na 18 měsíců za údajnou nepřátelskou činnosti proti režimu. Několik roků pracoval jako dělník. V roce 1963 byl tajně vysvěcen na kněze biskupem Štěpánem Trochtou. Teprve v roce 1969, po uvolnění režimu, mohl slavit primiční mši svatou v naší obci. Na snímku je doprovázen za velkého počtu občanů družičkami v zeleném věnci od bydliště na Šanhaji až ke kostelu.
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1975
První svaté přijímání s P. Františkem Šrámkem v roce 1977
P. František Šrámek oslavil v roce 1980 šedesáté narozeniny
Na snímku ministranti zleva dole: bratři Milan a Jiří Bínkové, Petr Dolák, Zdeněk Sýkora, Václav Jaša, Zdeněk Lorenc, Rudolf Lorenc, Josef Fiala, Radomír Kalvoda
nad nimi: Pavel Dolák, Oldřich Zapoměl, Jiří Kalvoda, kostelní hospodář Jan Zezula st., Alois Lozart ml., Bohdan Hladký a kostelník Josef Hladký.
Hody v roce 1980 s P. Otmarem Kaplanem
P. Otmar Kaplan nastoupil do farnosti v roce 1978 a působil zde do roku 1982. Rodák z Otmarova se stal za krátkou dobu velice oblíbený, zvláště mezi mládeží. Když do farnosti nastupoval, říkal, že u nás dlouho nevydrží, protože jeho oblíbenost režim nesnášel, byl často překládán z místa na místo. Před Žatčanami působil v Žernůvce, Novém Městě na Moravě, Vranově, Lysicích, Pozořicích a Mikulčicích. U nás jej nechali 4 roky, pak sloužil v Třebíči a nakonec, před tragickou autohavárií, v Tvrdonicích. Brzy po nástupu k nám se pustil do velikých oprav a úprav kostela. Zasloužil se také o zahájení pokoncilních úprav interiéru kostela. Snímky ukazují hodovníky před kostelem a při mši svaté.
Hody v roce 1980 s P. Otmarem Kaplanem
P. Otmar Kaplan s mládeží
I za normalizace si P. Otmar Kaplan dovedl za krátkého působení u nás získat velkou část mládeže. Na fotografii je 35 mladých katolíků, v popředí s medvídkem malý Jiří Brabec, nyní působící jako kněz v Německu.
První svaté přijímání s P. Otmarem Kaplanem v roce 1981
První svaté přijímání s P. Janem Peňázem v roce 1984
Osm let působil v naší farnosti P. Jan Peňáz. Navázal na úspěšné období svého předchůdce P. Otmara Kaplana ve velkých úpravách kostela a také v dobré práci s mládeži. Měl rád folklór, jak vidíme z fotografií, při slavnostech propagoval kroje. Unikátní je snímek z 1. sv. přijímání v roce 1984, kde jsou účastníci v žatčanských krojích, včetně děti přistupující k 1. svatému přijímání. Podobně vidíme na následujícím snímku krojovanou mládež v kostele na hodech v roce 1885. Jistě většinu z nich poznáváte.
Hody s P. Janem Peňázem v roce 1985
Text k uvedeným fotografiím poskytl dlouholetý kronikář a starosta Žatčan pan Josef Sedláček.
Hrkači v roce 1932 a další historické snímky z naší obce
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou "Fotogalerie / Historie" byly nově doplněny některé kolorované historické fotografie. Technika kolorování je přidávání barev do původně černobílých fotografií, které tímto více "ožívají". Ke zveřejnění na internetových stránkách obce ze svého rodinného alba původní černobílé fotografie poskytla naše spoluobčanka, místní knihovnice, paní Marcela Procházková.
První snímek je skupinová fotografie velikonočních hrkačů z Třebomyslic a Začan, pořízený pravděpodobně již v roce 1932 u Panského dvora (dnes Bemeta). Na fotografii je zachyceno 61 místních dětí s hrkačema a klepačema při tradičním velikonočním hrkání ve Svatém týdnu, kdy „zvony odletí do Říma“, tj. na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Mezi dětmi jsou např. p. Černá, Ludvík Podloucký, p. Blažek, Ludmila Podloucká s bratrem, Miluška Sekaninová, p. Zezula, p. Mašija a další.
Na další fotografii je zachycen Haltýř (prostorný park, na kterém dnes stojí samoobsluha) a stará hasičská zbrojnice v roce 1937.
Jsme rádi, že se s těmito zajímavými snímky nyní může seznámit široká veřejnost na internetových stránkách naší obce, paní Marcele Procházkové děkujeme za jejich zaslání a máte-li kdokoliv další podobné zajímavé snímky, pohlednice či dokumenty, můžete je prosím zapůjčit nebo zaslat na místní obecní úřad pro zveřejnění na stránkách naší obce.
Historické kolorované snímky žatčanských hodů
Mezi historické snímky z naší obce, založené v hlavní nabídce obecních stránek pod záložkou "Fotogalerie / Historie / Hody" byly nově doplněny kolorované historické fotografie z krojovaných hodů v minulém století v našich obou původních obcích - v Žatčanech a v Třebomyslicích. Místní hody se zde tradičně slaví na svátek Nejsvětější Trojice, neboť Nejsvětější Trojice je patronem žatčanského kostela. Technika kolorování je přidávání barev do původně černobílých fotografií, které tímto více "ožívají". Výsledné fotografie pak získávají zcela nový rozměr, což nyní můžete posoudit:
Hody v roce 1935
Fotografie zachycuje společný snímek 22 krojovaných stárků a stárek v roce 1935. Jedná se patrně o jednu z nejstarších hodových fotografií z našich původně dvou obcí – Žatčan a Třebomyslic. Ze svého rodinného alba nám tento i následující snímek poskytl žatčanský rodák pan Zdeněk Sitař z Lanškrouna.
Hody v roce 1935
Na fotografii je stejný hodový snímek doplněný o jména stárků a stárek, tak, jak se je panu Sitařovi podařilo rozluštit z rubu fotografie. V seznamu chybí jméno jednoho stárka, ale snad se ještě najde někdo z pamětníků, kdo chybějící jméno doplní…
Hody v roce 1938
Sourozenci Václav a Stanislava z domu číslo 11 v dětských krojích kolem roku 1938. Stanislava se provdala za Františka Hegera, zemřela v roce 2016, Václav (*1929) je svobodný, t. č. je Domově důchodců sv. Františka z Újezdě u Brna, kde v roce 2019 oslavil 90 let. Fotografie z Klanicovy rodiny poskytla paní Dagmar Svobodová.
Hody v roce 1939
Podle několika uvedených jmen na druhé straně fotografie můžete na snímku rozpoznat mimo jiné následující stárky: vlevo nahoře Jarka Lengálová a M. Rujbrová, vlevo dole: p. Kubátová (Čumpová), Tůmová, Draha Pehorová, Věra Severová, Konečná (Dvořáková).
Hody 1945 - 1946
Krojovaní před zahájením hodového průvodu stárků u Rychlíkova mlýnu někdy kolem roku 1945 či 1946 (fotografie od paní Boženy Trdé z č. 200).
Hody 1954
Snímky z hodů 1966 - 1968
Hody v roce 1978
Společný snímek krojovaných stárků před sokolovnou, kde se v roce 1978 hody pořádaly. Stárci zleva: Josef Hájek, Jiří Habiger, Drahoš Chmelík, Zdeněk Hemala, Mioslav Sekanina, Josef Lengál, Pavel Husák z Nesvačilky, Richard Sedláček, Petr Jaša a nad ním děvčata zprava (dívčí jména): Marie Zezulová, Anna Hégrová, Růžena Hemalová, Jaroslava Hnilicová, Dana Kalvodová, Ludmila Zvolská, Nataše Hendrichová, Ludmila Buchtová a ...
Hody v roce 1980
Společný snímek krojovaných stárků a dětí s P. Otmarem Kaplanem a ministranty v roce 1980.
Hody v roce 1985
Společný snímek krojovaných stárků a dětí s P. Janem Peňázem a ministranty v roce 1985.
Hody v roce 1990
Text k uvedeným fotografiím ochotně doplnil dlouholetý bývalý kronikář a starosta Žatčan pan Josef Sedláček.
Majitelům uvedených snímků děkujeme za zaslání naskenovaných fotografií a máte-li kdokoliv další podobné zajímavé historické snímky, pohlednice či dokumenty, můžete je prosím zapůjčit nebo zaslat na místní obecní úřad pro zveřejnění na stránkách naší obce.