Pamětihodnosti

Kostel

Kostel Nejsvětější Trojice patří k nejstarším na Moravě, usuzuje se, že zde stával již v 12. století. První písemná zmínka o duchovní správě je z r. 1247, kdy papež Inocenc III. dovolil , aby olomoucký biskup obsadil uvolněnou žatčanskou faru. Původní kostel, či románská kaple sv. Martina, byl později rozšířen a přebudován ve slohu gotickém. Z té doby se zachovalo zdivo v základech kostela a podpěrné pilíře ve východní části stavby. Uvnitř kostela můžeme z gotického slohu vidět svatostánek po levé straně a sedadlo pro kněze na pravé straně presbytáře. Za oltářem a po jeho stranách jsou zazděny otvory po gotických oknech.

Po velké morové ráně v r. 1616 zůstalo v obci jen 28 lidí a pro malý počet věřících samostatná duchovní správa zanikla. Zbylí věřící zasvětili kostel Nejsvětější Trojici. V r. 1634 byla obec přifařena do Újezda, tento stav trval téměř 300 let. Přesto se věřící o svůj kostel stále starali.

Kolem r. 1700 byla provedena generální oprava kostela, vnitřek byl úplně zrestaurován ve slohu barokním. Gotická okna byla nahrazena lunetovými v dnešní podobě . Nově instalovaný hlavní barokní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice nese ozdobnou tabulku s nápisem , S. Trinitas unus Deus, miserere nobis A. 1700 („Svatá Trojice, smiluj se nad námi“). Oltář je bohatě vyzdoben uměleckými řezbami. Po obou stranách chrámové lodi stávaly boční oltáře postavené v r. 1750, po posledních opravách v r. 1982 odstraněny.

Další velkou proměnu prodělal kostel v r. 1850. Pod věží byl prolomen vchod do kostela, sakristie byla odtud přeložena za hlavní oltář. Původní vchod do kostela z jižní boční strany byl zazděn. Podpěrný sloup uprostřed chrámové lodi byl odstraněn, klenba nad lodí válcovitě sklenuta do dnešní podoby. Z kostela byla přemístěna kamenná kazatelna na hřbitov vedle kaple (později odstraněna) a do kostela pořízena nová dřevěná. Kůr byl rozšířen a podepřen ocelovými sloupy (v

r. 1980 odstraněny). Původní šindelová krytina byla v roce 1853 nahrazena břidlicí, v letech 1983 a 1989 měděným plechem. Věžní hodiny s třemi ciferníky byly zakoupeny v r. 1908, a když byla věž kostela v r. 1931 o 85 cm zvýšena, byl na východní stranu pořízen ciferník čtvrtý.

O zvonech nacházíme první zmínku v r. 1624, tehdy byly na věži 2, později 3 a umíráček. Za l. světové války byly 3 zvony zabaveny pro válečné účely, zůstal umíráček. Nové 3 zvony z r. 1922 stihl za 2. světové války stejný osud. Na věži zůstal celých 16 let jen umíráček. Nyní jsou na věži zase 3 zvony: hrubý ,,Maria“ o hmotnosti 382 kg, polední ,, Václav“ 210 kg a hlásný ,,Don Bosco“ 148 kg. Zvony byly pořízeny ze sbírek farníků v letech 1958 a 1959. Umíráček z r. 1922 již 80 let věrně slouží při ohlašování úmrtí našich občanů.

Poslední velké opravy kostela prováděla farnost za působnosti duchovních správců P. Otmara Kaplana a P. Jana Peňáze v letech 1980 - 1989. Vejdeme-li do kostela, vidíme novou vstupní bránu, novou mramorovou dlažbu, nové dubové lavice, nová lunetová okna, nově ztvárněnou křížovou cestu, zrestaurovaný hlavní oltář a křtitelnice, obětní stůl v pokoncilní úpravě, sedačky pro ministranty, zbudovanou zpovědní síň. Bylo zavedeno akumulační vytápění a rozhlasové zařízení. Na kůru byla položena nová podlaha a provedena generální oprava varhan. Z kostela byla v té době odstraněna stará křížová cesta, kazatelna, boční oltáře, odstraněny sloupy pod kůrem, z výklenků na bočních pilířích odstraněny sochy P. Marie a sv. Františka a výklenky zazděny. Také z venkovního výklenku na fasádě, kde dříve býval vchod do kostela, byla do trávníkové plochy před kostelem přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého a výklenek zazděn.

V roce 1997 byl kostel nově vymalován a zvenku obnovena fasáda.

Kostel je památkově chráněn.

S historií kostela se můžete seznámit ZDE.

Publikace p. Josefa Sedláčka z r. 2019 "Kostel Nejsvětější Trojice ve fotografiích" k prohlédnutí ZDE.


Děkovné kříže

DĚKOVNÉ KŘÍŽE V KATASTRU OBCE

Naši zbožní předkové vyjadřovali stavěním křížů úctu k ukřižovanému Spasiteli, poděkování za přijatá dobrodiní a též jako znamení těžkostí pozemského putování. Většina křížů byla postavena ve 2. polovině 19. století, vesměs s kamenným (pískovcovým) podstavcem, na němž je umístěn kovový kříž s Tělem Pána Ježíše, u paty kříže se soškou P. Marie. Kříže nacházíme na význačných místech v obci, na křižovatkách silnic a polních cest. Rody dárců křížů většinou v obci zanikly, dlouhá léta se o kříže nikdo nestaral. Proto je dobré, že je obec zahrnula do místních kulturních památek a má v úmyslu je postupně opravovat. Kříže jsou neoddělitelnou součástí venkovské krajiny, patří k historii obce. Jejich stav ukazuje kolemjdoucím, jak si vážíme historického dědictví.

V katastru obce je celkem 11 křížů a 1 sousoší, z nichž 5 je postaveno uvnitř obce a 7 mimo obec. V současnosti jsou 2 kříže ve výborném stavu, 4 ve stavu dobrém, 6 křížů (polovina) je ve špatném stavu, potřebují nutnou opravu.

Floriánův kříž - u vchodu na hřbitov

Nejstarší a nejpamátnější kříž v obci. Daroval jej v roce 1766 majetný pan Florián z Újezdu, pocházející ze Žatčan. Je celý z mušlového vápence a jako umělecko-historická památka z doby raného baroka je památkově chráněn. Naposledy byl odborně restaurován v r. 1996 akademickým sochařem Martinem Kovaříkem ze Svratky. 

Vránův kříž - na konci vesnice směrem k Telnici

Nechal jej v roce 1835 postavit tehdejší majitel mlýna ”Na hrázi” (dnes budova užívaná ZD) Němec Paul Wrana s německo-českým nápisem. Kříž byl ve špatném technickém stavu a protože má značnou památkovou hodnotu, byl v roce 2002 demontován a po renovaci o rok později na náklady obce na stejném místě znovu postaven. Před křížem je vysázen květinový záhon, o který je pečlivě celoročně pečováno.

Veissův kříž - 100 m za vesnicí vlevo u silnice směrem k Nesvačilce

Kříž byl postaven v roce 1854, renovován v roce 1912, nese latinský nápis. Okolí je vysázeno květinami, keři a stromy, o které je pečováno.

Kunderův kříž - u sokolovny

Kříž nechal koncem 19. století postavit tehdejší starosta obce Antonín Kundera. Při osvobozování obce v závěru 2. světové války byl podstavec kříže povalen tankem, železný dvoumetrový kříž rozlomen. V roce 1946 jej obec na památku skončení války obnovila. V roce 1998 byl kříž znovu opraven a prostor kolem něho upraven.

Sedláčkův kříž - na kopečku vpravo u silnice do Nesvačilky

Původní kříž, pravděpodobně menší, věnovali Josef a Josefa Sedláčkovi v roce 1868, obnovili František a Barbora Sedláčkovi v Žatčanech L.P. 1916. Robustní 4 metry vysoký kříž je v dobrém stavu, letos jej nechala rodina Sedláčkova opravit.

Sousoší Nejsvětější Trojice - na návsi

Velké sousoší z roku 1872 nese nápis: ,,Ke cti a chvále Nejsvětější Trojice věnovala Rosálie Hedrichová. Na památku osvobození z poroby dala opravit farnost žatcanská.” Přestože bylo sousoší v roce 1993 restaurátorsky ošetřeno, po 10-ti letech se nacházelo v havarijním stavu, začalo se rozpadávat. V polovině roku 2004 bylo sousoší demontováno a v dílně akademické sochařky Radky Levínské opraveno. Na náves se vrátilo koncem října. Sousoší bylo opraveno na náklady obce.

Kalvodův kříž - na okraji Starého lesa

Na již skoro necitelném nápise se dovídáme, že byl postaven od manželů Václava a Cecilie Kalvodových L.P. 1872. Robustní pískovcový kříž je umístěn v zarostlém a neudržovaném prostředí.

Fialův kříž - pod kopečkem vpravo u silnice do Nesvačilky

Děkovný kříž s nápisem: „Na památku přijatých milostí a k uctění přehořké smrti, kterouž neskonalá láska Syna Božího Krista Ježíše pro naši spásu podstoupila, tento kříž s vděčnou myslí postavili a věnovali manželé Jan a Barbora Fialovi v Žatčanech 1883”. Na kamenném podstavci byl dodatečně nevhodně umístěn kovový kříž.

Králův kříž - vpravo za mostem pres Cezavu na silnici do Újezdu

Na kříži je uveden nápis: „V milostivém létě obnovené spásy v roce 1879 věnovali manželé František a Kateřina Královi z Třebomyslic“. Kolem kříže vedla původní silnice do Újezdu. Po její přeložce je kříž obklopen loukou. Památka byla v roce 2001 opravena.

Eliášův kříž - stával v trati Vrchní půllán vlevo za drůbežárnou, nyní demontován. Do roku 1949 stával na křižovatce polních cest. Po hospodářských úpravách se ocitl uprostřed družstevního honu, v poslední době na nepřístupném poli soukromě hospodařících rolníku. Na značně poškozeném kříži je veršovaný nápis a jména dárců manželů Jakuba a Anežky Eliášových ze Žatčan s datem 1879.

Fialův kříž - u mostku přes Hranečnický potok v k.ú. Nesvačilka

Je postaven na nejvzdálenějším místě od obce v trati, které se říkalo ,,Přední spodky”. Při pozemkových úpravách přešel pozemek do k.ú. Nesvačilka. Na robustním pískovcovém podstavci se nachází zdobený litinový kříž. Nápis na kříži je nečitelný, nelze ani zjistit rok pořízení. Podle ústního podání jej nechala postavit blíže neurčená rodina Fialova ze Žatčan. V roce 1968 byl částečně opraven a opatřen nápisem ”Pochválen bud Ježíš Kristus”.

Misijní kříž - u kostela

Dřevěný kříž je zavěšen na zdi kostela u vchodu na kůr. Dali jej zhotovit farníci na památku svatých misií v letech 1900 - 1948.

v roce 2005 napsal Josef Sedláček, kronikář obce

Poř.

Název kříže

Místo

Rok

pořízení

1.    

Floriánův

před vchodem na hřbitov

1766

2.    

Vránův

na konci obce u silnice na Brno

1835

3.    

Weisův

na konci obce u silnice do Nesvačilky 

1854

4.    

Kunderův

u sokolovny

1866

5.    

Sedláčkův

na kopečku u silnice do Nesvačilky

1868

6.    

Nejsvětější Trojice

park na návsi

1872

7.    

Kalvodův

u Starého lesa

1872

8.    

Fialův kříž I. 

u Hraneč. potoka , v trati Zadní díly

1873

9.    

Králův

za mostem u silnice do Újezda

1879

10. 

Eliášův

u křižovatek pol. cest do Starého lesa

1879

11. 

Fialův II.

pod kopečkem u silnice  do Nesvačilky

1883

12. 

Misijní

zeď kostela

1900


Kaple

Hřbitovní kaple sv. Maří Magdalény

Kapli sv. Maří Magdalény nechala postavit v letech 1616 - 1618 rodina Mensdorfova, z níž pocházel olomoucký biskup Ditrichštejn. Traduje se, že byla zbudována zbylými 28 farníky, kteří v obci přežili morovou epidemii v roce 1616. Je v ní dřevěný oltář, upravený na Boží hrob a za ním napodobení krápníkové jeskyně se sochou světice. Na břidlicové střeše je korouhev s letopočtem 1618 a se znakem rodu Ditrichštejnů.

Při opravách kaple v r. 1984 byla korouhev obnovena a opatřena tímto ryteckým nápisem:

,,Svatá Maří z Magdaly, svatí Sedmipočetníci, orodujte u Boha za Moravany“.

Při opravách byla pořízena tato nová korouhev a dvouramenný Cyrilometodějský kříž, jako věrná kopie původně zhotovené při zřízení kaple M. Magdalény L.P. 1618. Původní kříž s korouhví byly umístěny v chrámovém depozitáři. Práci provedli Pavel Husák z Nesvačilky a Bořivoj Opluštil ze Žatčan. Rytecké práce František Polák ze Šlapanic.

Dále jsou po levé straně korouhve uvedena data: 1755, 1821, 1869, 1881, 1962, 1984, označující roky, ve kterých byla kaple opravována.

V roce 1984 byla na kapli provedena nová fasáda, v r. 1986 položena mramorová dlažba.

V letech 1997 - 1998 byla za přispění státu (80 tis Kč) kaple znovu zvenku i zevnitř opravena, kolem ní zbudován vzduchový kanál proti zemní vlhkosti, provedeny vnitřní sanační omítky, na fasádě obnoveny původní ozdobné prvky a fasáda barevně upravena podle doporučení památkářů. V roce 2001 byla zabudována nová okna.

Kaple je postavena v barokním slohu a je jako součást areálu kostela chráněnou kulturní památkou.


Hřbitovy

Žatčanský starobylý hřbitov je památkově chráněný. Je ohrazen kamennou zdí a rozkládá se kolem celého kostela. Svojí polohou a vzorně udržovanými hroby je považovaná za jeden z nejhezčích v okolí.

Na hřbitově je 162 hrobů, z toho 98 se dvěma hrobovými místy a 64 hrobů jednomístných.

Pomníky jsou většinou z umělého kamene, jen zřídka žulové. Z dřívějších dob se dochovaly 2 mohutné kříže z vytesávaného kamene a 2 prosté kříže litinové. Stále více pohřebních obřadů je vykonáváno zpopelněním, proto je na hřbitově uloženo 45 uren.

Nejstarší rok narození (1816) je napsán na pomníku Bernarda Blaženky, následují Karel Hájek (1836) a Josef Sedláček (1839).

Původně byla hlavní hřbitovní cesta zpevněna velkými kameny, v r. 1969 byla předlážděna žulovými kostkami a v r. 1986 dokončeno dláždění kolem celého kostela a hřbitov odvodněn.

Zvláštností naší menší obce je, že má hřbitovy dva - ten druhý si zbudovala Církev českobratrská evangelická na okraji obce směrem k Brnu a také o něj vzorně pečuje. Má 16 hrobů, nejstarší rok narození (1830) je uveden na pomníku Veroniky Otřísalové.

Podle dochovaného zápisu společné zdravotní komise z 2.11.1892 usilovaly obě obce o zřízení nového společného hřbitova na Nivách nebo na Odměrkách. Obvodní lékař Jan Šantrůček z Újezda doporučil Nivy, ale obce se s majiteli na ceně za pozemky nedohodli. Z jednání lze usoudit, že byl na hřbitovech nedostatek místa. Nakonec se to vyřešilo tak, že se oba stávající hřbitovy rozšířily. V současnosti je kapacita hřbitovů dostačující.